Marek Hrabě programátor, webdesignér a hudebník píše…

V sobotu, 27. 11., jsem zešíel. Doslova. Vyrazil jsem na opening nového Apple Premium Resellera „iSETOS“ v obchodním centru Chodov. To, co jsem tam zažil jsem opravdu nečekal.

Vstával jsem ve čtyři a dorazil jsem na Chodov asi kolem čtvrt na sedm ráno ještě se dvěma kamarády. V tu chvíli tam podle přibližného počítání bylo už asi 40 lidí. Docela jsme se radovali, protože bychom podle toho měli úplně v klidu dostat to, pro co jsme dorazili – iPod touch (jen ve zkratce: je to vlastně iPhone 4 bez SIMkarty). Na akci jsem se vlastně moc těšil, protože bych rád měl nějaký device od Applu (s A4 a retinou) na hraní a testování aplikací, ale za plnou cenu si ho zkrátka nemohu dovolit – tohle vypadalo jako super řešení.

Ale nedopadlo to tak… A za většinu toho nemůže ani tak iSETOS, jako OC Chodov. Bylo domluveno, že v 7:00 otevírá jediný vchod – tam jsme také všichni v docela spořádané samoorganizované frontě čekali (a někdo prý dokonce i od půlnoci!) Nakonec vchod otevřel kolem 6:45 a to byl asi můj nejhorší zážitek v životě. Najednou, když se otevřel vchod o kousek dál, než jsme čekali se z fronty stal úplně šílený smyslů zbavený dav, který se začal hrnout do 2 metry širokého vchodu (v tu chvíli tam bylo už přes sto lidí). Pokud by tam někdo spadnul na zem, asi by to nepřežil ve zdraví – až takové to bylo. Na šílené video, které natáčel Lukáš Kořínek, správce profilů iSETOSu na sociálních sítích, se určitě koukněte:

V centru se strhnul závod o to, vyběhnout dvoje schody, jedny eskalátory a pár metrů rovinky. Dorazili jsme před prodejnu a nestačili se divit. Vesele a v klidu už si tam čekalo zhruba 30–40 lidí, kteří, jak jsme později zjistili, šli dovnitř buď vchodem z parkoviště nebo prý dokonce i nějakým nouzovým východem, které byly otevřené hodně dlouho před tím, než otevíral ten náš „první“. Jen, co jsme se vydýchali po tom sprintu se začaly rozdávat kartičky s pořadovým číslem. Ten, co je rozdával mě přeskočil a všimnul si toho ve chvíli, kdy je rozdal dalším pěti lidem za mnou. To také byl rozhodující moment v tom, jestli se stanu vlastníkem iPodu. Nestal jsem se. To jsem ale v tu chvíli vědět nemohl, protože se fronta počítala společně pro akci na MacBooky Pro i iPody a navíc to někdo mohl vzdát, což také nakonec dost lidí udělalo. Proto jsem čekal, protože šance byla stále vysoká.

V tu chíli se najednou naprosto uvolnila atmosféra a od té chvíle to byla naprostá pohodička. Prohodili jsme pár slov s hosteskami, které ani trochu netušili, proč ti lidé tak šílí a šli jsme si najít nějaké místo na čekání. Našli jsme si úplně perfektní, které jsme si drželi po celý den. Pár metrů od prodejny s pohodlnými křesly a rozumnou vzdáleností do fastfoodů . Sedli jsme si tam ještě se třemi dalšími, které jsme potkali už ve frontě ráno a i díky tomu celý den krásně utekl povídáním a děláním blbostí. Navíc jsme dostali v průběhu dne knížku iWoz (český překlad), jablko (to ovoce, přece ) a poukázku na kafe z Coffee Heaven zadara – skvělý, díky! 

Ve dvě to vypuklo – sekuriťáci, kteří se alespoň na jeden den cítili důležitě a byl to pro ně pravděpodobně vrchol kariéry, nás začali dirigovat do fronty, která čekala na vpuštění do prodejny. Chodily tam skupinky cca po desíti. Byl jsem tím pádem (s číelem 80) v osmé.

Prodejna byla krásná! Není divu – vyhráli si na ní samotní designéři z Applu a je to opravdu znát. Stoupnul jsem si ale rovnou do fronty na kasu, kde přede mnou čekalo asi 5 lidí a podle počítadla zbývaly 3 iPody. Byl jsem nakonec druhý, který si mohl koupit už jen iPod se slevou 13% (místo padesáti), na který jsem ale bohužel neměl peníze. Tak jsem odjel zklamaný domů. Co se dá dělat…

Update: další dvě soboty budou v iSETOSu opět nějaké akce a prý už ne tak mastivní…